Fakir v laznich
218
Umiram,
sila me opousti,
odpoustim,
co bych mel.
Vzapeti
telo opustim,
obratim se v prach.
Milacku, a-a
Nenene, nemej z toho strach.
Posad se ke me,
zazpivej,
jak to vsechno rychle utika,
a-a.
Ja ti umiram
a jenom uvitam,
kdyz se tobe
bude o mne
zdat.
A az se ti jednou vratim,
bude divna noc.
Noc, co dava divnym silam
jejich divnou moc.
Jedno velke zive prani
vsechno vzkrisi,
uz to visi
na provazku.
Za tvou lasku
odpovim ti na otazku: a-a
Jestli se to vsechno jenom zda, a-a.
Na na na...
Comentarii (0)
Autentifică-te ca să comentezi.
Niciun comentariu deocamdată.